Bóra v Chorvatsku je postrachem jachtařů. Kdy fouká a jak je tento vítr nebezpečný?

Autor: Daniela Jírová 23.8.2021 Článek
Všechno, co jste kdy chtěli vědět o bóře a báli jste se zeptat. Na co by si jachtaři měli dát pozor, kdy a jak bóra vzniká, kdy vane a kdy je nebezpečná?
Bóra v Chorvatsku

Bóra je „specialitou“ východního pobřeží Jadranu a je v této oblasti skutečně nebezpečným větrem. Začíná totiž foukat náhle, silně a v nárazech. Vane ze severu nebo severovýchodu, a je to studený, padavý vítr. Co by měli jachtaři o bóře v Chorvatsku vědět a na co si dát pozor?

Jak se bóra v Chorvatsku projevuje?

Bóra vane od pobřeží a projevuje se nestabilními a extrémně silnými poryvy bouřlivého větru, který padá od severovýchodu na hladinu a zvedá závoje vodní pěny přes moře a ostrovy. Stává se to většinou při vysokém tlaku a za nejjasnější oblohy, poryvy tedy padají doslova z modrého nebe.

Bóra nezvedá příliš vysoké vlny, jsou ale krátké a nepříjemné. Často se bóra dále na moři stáčí na severozápadní vítr. Bóru relativně dobře předpovídají meteorologové, neměla by nás tedy zaskočit. Typický oblak, který připomíná šlehačku a leží na vrcholu pobřežních hor, je patrný až ve chvíli, kdy již vítr fouká. Pozorovat pak můžete, jak se trhá.

Poryvy bóry na moři
Jak a kde vzniká bóra v Chorvatsku a proč je tak silná?

Výskyt bóry je způsoben hlavně Dinárskými horami (zejména pohořími Velebit a Biokovo). Ty se táhnou podél východního pobřeží Jadranu. A nejsou nikde zcela přerušené hlubokým údolím, kudy by mohl studený vzduch proudit k moři, proto se za horami kupí.

Pokud je relativně vysoký tlak a z pevniny proudí chladný vzduch k zadní straně pohoří, začne se za ním hromadit a nemá kudy “uniknout”. Nakonec je masa studeného vzduchu vytlačená, převalí se přes hory a začne s narůstající rychlostí padat dolů na moře.

Mraky nad horami

Dalším předpokladem pro vznik bóry je rozdíl tlaku vzduchu mezi vnitrozemím a pobřežím Jadranu. Čím je rozdíl tlaků větší, tím pravděpodobnější a nebezpečnější bóra bude. Přichází ve chvíli, kdy se tyto tlaky začnou vyrovnávat.

Kdy fouká v Chorvatsku bóra?

Bóra vane nejčastěji a nejsilněji v zimě, a také na podzim a na jaře. Zimní bóra může v nárazech dosahovat rychlosti až 250 km/h (naměřeno v Maslenické úžině) a může trvat i týden.

Letní bóra naproti tomu netrvá déle než tři dny (někdy dokonce jen několik hodin) a zkušené posádky si užijí sportovní plachtění plné adrenalinu. Ti nezkušení by měli raději počkat v chráněném přístavu, vítr v některých oblastech může dosahovat rychlosti až 50 uzlů.

V červenci a srpnu je velká pravděpodobnost několikatýdenního období bez bóry, nicméně klimatická situace se v posledních letech mění a je třeba počítat s výkyvy. O těch se ještě zmíníme v části o předpovědi počasí.

První podzimní bóra obvykle přichází na konci srpna. Během ní se prudce ochladí voda, v noci klesne teplota moře z 25 na 19 °C. Když jdete ráno plavat, nechce se vám věřit, že je to stejné moře jako bylo večer.

Bóra na moři
Jak se projevuje bóra na lodi?

Bóra vane z kopců, a přitom kopíruje jejich tvar a rozmístění. Když je na pobřeží větší zátoka, terén nad ní má obvykle tvar trychtýře (písmene V), a právě v místě, kde se spojují dva svahy, nastává tryskový efekt a bóra tu získává největší rychlost (zrychlí až 3x). V úžinách mezi ostrovy vznikají i poměrně silné proudy.

V případě členitějšího pobřeží se zase můžete “těšit” na podobně zrychlené poryvy (nestabilní trysky). Rizikem jsou v takovém případě zejména nechtěné obraty.

Loď na moři v silné bóře

Závětrná oblast ostrovů se může jevit bezpečně, ale v pásu od ostrova Cres přes Kornati až k ostrovu Mljet mohou na západní straně všech ostrovů padat opravdu silné poryvy. Čím je ostrov vyšší, tím méně působí jako překážka a dává bóře ještě větší sílu. Přesto jsou závětrné strany ostrovů bezpečnější, moře tu při bóře není tak rozbouřené.

Neplujte však nikdy příliš blízko, v oblasti tzv. úplavu (těsně u pobřeží) se vítr turbulentně točí a může vás zatlačit na ostrov. Vyhnout byste se měli i plavbě v těsné blízkosti břehu na návětrné straně. S přibývající vzdáleností od pobřeží ztrácí bóra svou sílu, ale mohou vás potkat i silnější vlny.

Kde zakotvit při bóře?

Pokud vás zastihne bóra nepřipravené, může vám způsobit velké problémy. Při bóře je nutné hledat vhodný přístav nebo zátoku, kde budete před větrem chráněni. V “osmičkách” neboli Jachtařském průvodci Jadranem –⁠ 888 přístavů a zátok najdete pro každou oblast velmi podrobné informace a doporučení, kterým kotvištím se vyhnout.

Hlídejte si dostatečnou hloubku –⁠ při bóře jde často hladina moře dolů. Způsobuje to tlakové výše, která bóru provází, i padavý vítr. Pokud se potká bóra s úplňkem nebo novem, klesá hladina moře tak, že hloubka je menší, než udávají mapy. Pak můžete být kýlem na dně i v přístavech, kde se vám to ještě nikdy nestalo.

Pozor si dávejte hlavně v sezóně, kdy mohou být nejbezpečnější mariny obsazené už velmi brzy a na vás nemusí zbýt místo. Jiné přístavy se zavírají. Reagujte proto včas, ať za tmy a v pořádných poryvech nemusíte zoufale hledat chráněné místo. Pokud si nejste jistí, postavte na noc kotevní hlídky. Pokud je situace kritická, raději vyplujte na volné moře.

Kde je bóra nejsilnější v létě?
Mapa přístavu

888 přístavů a zátok –⁠ Jachtařský průvodce Jadranem

Kde si tedy v létě dávat největší pozor na bóru? Jak vidíme na obrázku, je to zejména Velebitský kanál a oblasti u pohoří Biokovo –⁠ u mysu Ploča, u Splitu, u zátoky Vrulja (severně od Makarské) a u Žuljany (poloostrov Pelješac). Zde mohou poryvy dosahovat 9 až 10 stupňů Beauforta (přes 40 uzlů).

Kde a kdy je bóra nebezpečná?

K místům s nejsilnějšími bórami se řadí chorvatské pohoří Velebit. Od listopadu do dubna je tedy nejnebezpečnějším místem Velebitský kanál, kde poryvy větru padají na ostrovy s obrovskou rychlostí. Vítr na hladině zvedá vodní víry až do výšky 100 m a žene je přes ostrovy. Holá pobřeží Rabu nebo Pagu jsou důkazem této nesmírné síly.

Holé pobřeží v Chorvatsku

A kdy je bóra v Chorvatsku nejsilnější? Bóra je silnější v době, kdy se polární tlaková výše usadí nad sněhem pokrytými vrcholy Dinárských hor, zatímco nad teplejším Jadranem vládne tlaková níže. Jakmile se v noci začne vzduch ochlazovat a tudíž houstnout, bóra sílí.

Jak teď fouká v Chorvatsku?
Jak předpovědět bóru a jakou předpověď počasí sledovat?

Meteorologická situace se v posledních letech v nejoblíbenějších jachtařských revírech mění. I v létě už několikrát jachtaře v Chorvatsku nepříjemně zaskočila silná bóra, která v letních měsících nebývala obvyklá. A takové výkyvy počasí můžeme čekat častěji. I proto je důležité sledovat předpověď počasí pečlivě a nespoléhat jen na jeden zdroj.

1. Windy

Nejoblíbenější aplikací se pro jachtaře stalo v posledních letech Windy. Je to ale globální předpověď, která pouze “vypočítává” situaci v atmosféře podle různých předpovědních modelů. Proto je vhodné tuto předpověď doplnit dalšími zdroji.

2. Lokální servery

Ideální je sledovat místní chorvatské meteorologické servery s lokální předpovědí, které jsou nejpřesnější. Sledovat se vyplatí určitě tyto:

3. Námořní vysílače

Vhodným zdrojem jsou i námořní předpovědi počasí pro Jadran v chorvatštině a angličtině, které vysílají po celý rok pobřežní vysílače. Vysílají v těchto časech na těchto kanálech:

CRS Rijeka Radio

VHF kanály Ch 04, Ch 19, Ch 20, Ch 23, Ch 24, Ch 81, Ch 85 v časech: 05:30 / 12:30 / 19:30 / 00:30*

CRS Split Radio

VHF kanály Ch 07, Ch 21, Ch 23, Ch 28, Ch 81, Ch 84 v časech: 05:45 / 12:45 / 19:45 / 00:45*

CRS Dubrovnik Radio

VHF kanály Ch 04, Ch 07, Ch 28, Ch 85 v časech: 06:20 / 13:20 / 20:20 / 01:20*

*Jde o čas UTC, v létě je k němu v Evropě potřeba "přičtěte" 2 hodiny

4. NAVTEX

Chorvatsko má u Splitu i moderní navtexový vysílač, který vysílá vedle nautických varovných zpráv také aktuální zprávy o počasí. Vysílač má označení „Q“, dosah nejméně 85 NM.

NAVTEX STATION CRS Split Radio (Q) na frekvenci 518 kHz v časech: 02:40 / 06:40 / 10:40 / 14:40 / 18:40 / 22:40*

NAVTEX STATION CRS Split Radio (F)na frekvenci 490 kHz v časech: 00:50 / 04:50 / 08:50 / 12:50 / 16:50 / 20:50*

Silný vítr na moři
Zajímavosti o bóře

Jméno bóra dostala podle boha severního větru Boreas v řecké mytologii.

Bóra fouká stabilně ve dne i v noci (nejsilněji ale od soumraku do rána), ale nejslabší je mezi 12. a 15. hodinou (říká se, že „bóra jde na oběd“).

Příchod bory vyčistí vzduch a nastává úžasná viditelnost. Horské štíty Velebitu vidíte doslova na dosah ruky. Vše je tak blízko, jak byste se dívali dalekohledem.

Bóra se dělí podle dalších meteorologických podmínek na dva typy: častější anticyklonální „čistá bóra“ (Bora chiara) – bóra vznikající za jasných dnů – a cyklonální „temná bóra“ (Bora scura). Ta vzniká, když se na horských vrcholcích začnou vytvářet mraky, dají se do pohybu k pobřeží a nesou s sebou déšť.

Bóra také často ukončuje Jugo. Poté co několik dní fouká jugo a prší, spadne bóra, přinese ty největší průtrže mračen, pak se vyjasní, ochladí a udělá se krásně. A hladina moře klesne a vy víte, že jugo skončilo.

Chorvatsky se jmenuje bura, slovinsky burja.

Jak může vypadat bóra na moři?

Bóra není jediným větrem, který může pro jachtaře být nebezpečný. Poryvy mohou doprovázet i maestrál a jugo nebo bouřky. Budeme se jim věnovat v dalším díle.

Plavba v bóře může být nebezpečná i pro zkušenější posádky, zejména na jaře a na podzim. Potrhané plachty patří k těm menším škodám. Nezapomeňte proto rozhodně na pojištění kauce, pojištění odpovědnosti skippera a cestovní pojištění, které vám garantuje zásah až 200 Nm od pobřeží. Od jachtařů pro jachtaře.

Chci si vybrat pojištění

Chcete si přečíst další články o jachtingu a bezpečné plavbě? Pokračujte na našem jachtařském blogu!