Bóra v Chorvatsku je postrachem jachtařů. Kdy fouká a jak je tento vítr nebezpečný?

23.8.2021
Všechno, co jste kdy chtěli vědět o bóře a báli jste se zeptat. Na co by si jachtaři měli dát pozor, kdy a jak bóra vzniká, kdy vane a kdy je nebezpečná?
Bóra v Chorvatsku

Bóra je „specialitou“ východního pobřeží Jadranu a je v této oblasti skutečně nebezpečným větrem. Začíná totiž foukat náhle, silně a v nárazech. Vane ze severu nebo severovýchodu, a je to studený, padavý vítr. Co by měli jachtaři o bóře v Chorvatsku vědět a na co si dát pozor?

Jak se bóra v Chorvatsku projevuje?

Bóra vane od pobřeží a projevuje se nestabilními a extrémně silnými poryvy bouřlivého větru, který padá od severovýchodu na hladinu a zvedá závoje vodní pěny přes moře a ostrovy. Stává se to většinou při vysokém tlaku a za nejjasnější oblohy, poryvy tedy padají doslova z modrého nebe.

Bóra nezvedá příliš vysoké vlny, jsou ale krátké a nepříjemné. Často se bóra dále na moři stáčí na severozápadní vítr. Bóru relativně dobře předpovídají meteorologové, neměla by nás tedy zaskočit. Typický oblak, který připomíná šlehačku a leží na vrcholu pobřežních hor, je patrný až ve chvíli, kdy již vítr fouká. Pozorovat pak můžete, jak se trhá.

Jak a kde vzniká bóra v Chorvatsku a proč je tak silná?

Výskyt bóry je způsoben hlavně Dinárskými horami (zejména pohořími Velebit a Biokovo). Ty se táhnou podél východního pobřeží Jadranu. A nejsou nikde zcela přerušené hlubokým údolím, kudy by mohl studený vzduch proudit k moři, proto se za horami kupí.

Pokud je relativně vysoký tlak a z pevniny proudí chladný vzduch k zadní straně pohoří, začne se za ním hromadit a nemá kudy “uniknout”. Nakonec je masa studeného vzduchu vytlačená, převalí se přes hory a začne s narůstající rychlostí padat dolů na moře.

Dalším předpokladem pro vznik bóry je rozdíl tlaku vzduchu mezi vnitrozemím a pobřežím Jadranu. Čím je rozdíl tlaků větší, tím pravděpodobnější a nebezpečnější bóra bude. Přichází ve chvíli, kdy se tyto tlaky začnou vyrovnávat.

Kdy fouká v Chorvatsku bóra?

Bóra vane nejčastěji a nejsilněji v zimě, a také na podzim a na jaře. Zimní bóra může v nárazech dosahovat rychlosti až 250 km/h (naměřeno v Maslenické úžině) a může trvat i týden.

Letní bóra naproti tomu netrvá déle než tři dny (někdy dokonce jen několik hodin) a zkušené posádky si užijí sportovní plachtění plné adrenalinu. Ti nezkušení by měli raději počkat v chráněném přístavu, vítr v některých oblastech může dosahovat rychlosti až 50 uzlů.

V červenci a srpnu je velká pravděpodobnost několikatýdenního období bez bóry, nicméně klimatická situace se v posledních letech mění a je třeba počítat s výkyvy. O těch se ještě zmíníme v části o předpovědi počasí.

První podzimní bóra obvykle přichází na konci srpna. Během ní se prudce ochladí voda, v noci klesne teplota moře z 25 na 19 °C. Když jdete ráno plavat, nechce se vám věřit, že je to stejné moře jako bylo večer.

Jak se projevuje bóra na lodi?

Bóra vane z kopců, a přitom kopíruje jejich tvar a rozmístění. Když je na pobřeží větší zátoka, terén nad ní má obvykle tvar trychtýře (písmene V), a právě v místě, kde se spojují dva svahy, nastává tryskový efekt a bóra tu získává největší rychlost (zrychlí až 3x). V úžinách mezi ostrovy vznikají i poměrně silné proudy.

V případě členitějšího pobřeží se zase můžete “těšit” na podobně zrychlené poryvy (nestabilní trysky). Rizikem jsou v takovém případě zejména nechtěné obraty.

Závětrná oblast ostrovů se může jevit bezpečně, ale v pásu od ostrova Cres přes Kornati až k ostrovu Mljet mohou na západní straně všech ostrovů padat opravdu silné poryvy. Čím je ostrov vyšší, tím méně působí jako překážka a dává bóře ještě větší sílu. Přesto jsou závětrné strany ostrovů bezpečnější, moře tu při bóře není tak rozbouřené.

Neplujte však nikdy příliš blízko, v oblasti tzv. úplavu (těsně u pobřeží) se vítr turbulentně točí a může vás zatlačit na ostrov. Vyhnout byste se měli i plavbě v těsné blízkosti břehu na návětrné straně. S přibývající vzdáleností od pobřeží ztrácí bóra svou sílu, ale mohou vás potkat i silnější vlny.

Kde zakotvit při bóře?

Pokud vás zastihne bóra nepřipravené, může vám způsobit velké problémy. Při bóře je nutné hledat vhodný přístav nebo zátoku, kde budete před větrem chráněni. V “osmičkách” neboli Jachtařském průvodci Jadranem –⁠ 888 přístavů a zátok najdete pro každou oblast velmi podrobné informace a doporučení, kterým kotvištím se vyhnout.

Hlídejte si dostatečnou hloubku –⁠ při bóře jde často hladina moře dolů. Způsobuje to tlakové výše, která bóru provází, i padavý vítr. Pokud se potká bóra s úplňkem nebo novem, klesá hladina moře tak, že hloubka je menší, než udávají mapy. Pak můžete být kýlem na dně i v přístavech, kde se vám to ještě nikdy nestalo.

Pozor si dávejte hlavně v sezóně, kdy mohou být nejbezpečnější mariny obsazené už velmi brzy a na vás nemusí zbýt místo. Jiné přístavy se zavírají. Reagujte proto včas, ať za tmy a v pořádných poryvech nemusíte zoufale hledat chráněné místo. Pokud si nejste jistí, postavte na noc kotevní hlídky. Pokud je situace kritická, raději vyplujte na volné moře.

Kde je bóra nejsilnější v létě?

888 přístavů a zátok –⁠ Jachtařský průvodce Jadranem

Kde si tedy v létě dávat největší pozor na bóru? Jak vidíme na obrázku, je to zejména Velebitský kanál a oblasti u pohoří Biokovo –⁠ u mysu Ploča, u Splitu, u zátoky Vrulja (severně od Makarské) a u Žuljany (poloostrov Pelješac). Zde mohou poryvy dosahovat 9 až 10 stupňů Beauforta (přes 40 uzlů).

Kde a kdy je bóra nebezpečná?

K místům s nejsilnějšími bórami se řadí chorvatské pohoří Velebit. Od listopadu do dubna je tedy nejnebezpečnějším místem Velebitský kanál, kde poryvy větru padají na ostrovy s obrovskou rychlostí. Vítr na hladině zvedá vodní víry až do výšky 100 m a žene je přes ostrovy. Holá pobřeží Rabu nebo Pagu jsou důkazem této nesmírné síly.

A kdy je bóra v Chorvatsku nejsilnější? Bóra je silnější v době, kdy se polární tlaková výše usadí nad sněhem pokrytými vrcholy Dinárských hor, zatímco nad teplejším Jadranem vládne tlaková níže. Jakmile se v noci začne vzduch ochlazovat a tudíž houstnout, bóra sílí.

Jak teď fouká v Chorvatsku?
Jak předpovědět bóru a jakou předpověď počasí sledovat?

Meteorologická situace se v posledních letech v nejoblíbenějších jachtařských revírech mění. I v létě už několikrát jachtaře v Chorvatsku nepříjemně zaskočila silná bóra, která v letních měsících nebývala obvyklá. A takové výkyvy počasí můžeme čekat častěji. I proto je důležité sledovat předpověď počasí pečlivě a nespoléhat jen na jeden zdroj.

1. Windy

Nejoblíbenější aplikací se pro jachtaře stalo v posledních letech Windy. Je to ale globální předpověď, která pouze “vypočítává” situaci v atmosféře podle různých předpovědních modelů. Proto je vhodné tuto předpověď doplnit dalšími zdroji.

2. Lokální servery

Ideální je sledovat místní chorvatské meteorologické servery s lokální předpovědí, které jsou nejpřesnější. Sledovat se vyplatí určitě tyto:

3. Námořní vysílače

Vhodným zdrojem jsou i námořní předpovědi počasí pro Jadran v chorvatštině a angličtině, které vysílají po celý rok pobřežní vysílače. Vysílají v těchto časech na těchto kanálech:

CRS Rijeka Radio

VHF kanály Ch 04, Ch 19, Ch 20, Ch 23, Ch 24, Ch 81, Ch 85 v časech: 05:30 / 12:30 / 19:30 / 00:30*

CRS Split Radio

VHF kanály Ch 07, Ch 21, Ch 23, Ch 28, Ch 81, Ch 84 v časech: 05:45 / 12:45 / 19:45 / 00:45*

CRS Dubrovnik Radio

VHF kanály Ch 04, Ch 07, Ch 28, Ch 85 v časech: 06:20 / 13:20 / 20:20 / 01:20*

*Jde o čas UTC, v létě je k němu v Evropě potřeba "přičtěte" 2 hodiny

4. NAVTEX

Chorvatsko má u Splitu i moderní navtexový vysílač, který vysílá vedle nautických varovných zpráv také aktuální zprávy o počasí. Vysílač má označení „Q“, dosah nejméně 85 NM.

NAVTEX STATION CRS Split Radio (Q) na frekvenci 518 kHz v časech: 02:40 / 06:40 / 10:40 / 14:40 / 18:40 / 22:40*

NAVTEX STATION CRS Split Radio (F)na frekvenci 490 kHz v časech: 00:50 / 04:50 / 08:50 / 12:50 / 16:50 / 20:50*

Zajímavosti o bóře

Jméno bóra dostala podle boha severního větru Boreas v řecké mytologii.

Bóra fouká stabilně ve dne i v noci (nejsilněji ale od soumraku do rána), ale nejslabší je mezi 12. a 15. hodinou (říká se, že „bóra jde na oběd“).

Příchod bory vyčistí vzduch a nastává úžasná viditelnost. Horské štíty Velebitu vidíte doslova na dosah ruky. Vše je tak blízko, jak byste se dívali dalekohledem.

Bóra se dělí podle dalších meteorologických podmínek na dva typy: častější anticyklonální „čistá bóra“ (Bora chiara) – bóra vznikající za jasných dnů – a cyklonální „temná bóra“ (Bora scura). Ta vzniká, když se na horských vrcholcích začnou vytvářet mraky, dají se do pohybu k pobřeží a nesou s sebou déšť.

Bóra také často ukončuje Jugo. Poté co několik dní fouká jugo a prší, spadne bóra, přinese ty největší průtrže mračen, pak se vyjasní, ochladí a udělá se krásně. A hladina moře klesne a vy víte, že jugo skončilo.

Chorvatsky se jmenuje bura, slovinsky burja.

Jak může vypadat bóra na moři?

Bóra není jediným větrem, který může pro jachtaře být nebezpečný. Poryvy mohou doprovázet i maestrál a jugo nebo bouřky. Budeme se jim věnovat v dalším díle.

Plavba v bóře může být nebezpečná i pro zkušenější posádky, zejména na jaře a na podzim. Potrhané plachty patří k těm menším škodám. Nezapomeňte proto rozhodně na pojištění kauce, pojištění odpovědnosti skippera a cestovní pojištění, které vám garantuje zásah až 200 Nm od pobřeží. Od jachtařů pro jachtaře.

Chci si vybrat pojištění

Náš web používá cookies

Aby bylo prohlížení těchto stránek co nejpohodlnější, používáme soubory cookies. Ty nám pomáhají analyzovat užívání stránek a můžeme je neustále vylepšovat. Také díky nim můžeme zde nebo na jiných webech i sociálních sítích ukazovat reklamní nabídku, která by vás mohla zajímat. Použití souborů cookies lze spravovat v prohlížeči. Více informací o cookies najdete zde.