Ztroskotání jachty při noční bouři v Chorvatsku. Co jsme mohli udělat lépe?

Na moři se plavím od narození. Nejprve s rodiči a posledních osm let jako kapitán (cca osm týdnů v roce) a další týdny na náročných plavbách jako člen posádky. Na lodích jsem toho už zažil hodně, ale poslední dobrodružství přesáhlo všechna předcházející. A jak se stalo?

Letos ve druhé polovině července jsme měli s kamarády půjčené tři lodě Bavaria 45 ze Sukošanu. V noci z úterý na středu jsme přespali v marině Mali Lošinj. Ve středu 19. července jsme ráno vypluli z mariny.

Bylo krásné ráno a nic nenasvědčovalo tomu, že by tomu tak nemělo být i nadále

Potřebovali jsme vyplout už před 9 hodinou, abychom stihli otevření mostu mezi ostrovy Mali a Veli Lošinj, jenž zvedají pouze 2x denně, ráno v 9:00 a odpoledne v 18:00. Plán na tento den nebyl nijak ambiciózní, pouhých 8 NM plavby a pak kotvení v zátoce Majiska na ostrově Cres (44°37.955'N 14°31.284’E), kam jsme dopluli již v poledne.

Poslední kontrola počasí proběhla před připlutím do zátoky. Podle předpovědi to vypadalo, že nebude nic foukat, podobně jako zatím celou plavbu. Pouze jeden předpovědní model ukazoval, že by v noci mohla začít foukat slabá bora. V zátoce nebyl signál, a tak už nebylo možné provádět další kontroly počasí.

Zakotvili jsme tři lodě vedle sebe, každá loď měla svou kotvu, a vyvázali jsme na břeh 3 lana. Lodě byly svázané boky k sobě. Každá loď měla celých 45 metrů řetězu ve vodě. Ke každé kotvě jsem se potopil a zaryl ji do písku a každá kotva držela i při zpátečce na 2 000 otáček.

Zkontroloval jsem, že nemáme řetězy přes sebe. Lany jsme byli vyvázaní proti možné boře a také jsme proti boře byli krytí břehem. Dali bychom více lan, ale použili jsme všechna lana, co jsme měli. Každé lano na břeh bylo svázáno ze 3 až 4 krátkých lan, žádné dlouhé vyvazovací lano jsme bohužel na lodích neměli. Několik lan jsme také použili na svázaní lodí k sobě a jako springová lana mezi loděmi.

Vyvázání lodí vedle sebe je příjemné, ale nemusí být bezpečné ani při dodržení všech zásad

Chvilku před půlnocí si posádka začala všímat přicházející bouřky. Já už jsem spal, tak mě posádka vzbudila. Viděl jsem blesky kousek severně od nás. Měli jsme vyvázaná 2 lana na jižní břeh a jedno na severní břeh. Začali jsme přemýšlet, že přendáme jedno lano z jižního břehu na severní, ale než jsme to stihli udělat, tak začalo foukat 40 uzlů ze severu, přímo nám do boku.

Skály pár metrů za zádí...

Nastartovali jsme motory. Lano vedoucí na severní břeh dlouho nevydrželo a prasklo uprostřed. Začalo nás to snášet na skály na jihu. Pomocí motorů jsme se vyhnuli jižnímu břehu a vítr nás stočil do zátoky příděmi proti větru.

Už jsme nebyli vůbec krytí před vysokými vlnami, jež se valily do zátoky od severu. Fendry mezi loděmi rychle vyskákaly a lodě se začaly mlátit o sebe. Věděl jsem, že musím rychle odplout, než se o sebe lodě rozbijí.

Moje loď byla nejvíc vlevo. Odvázal jsem se od lodě vpravo od sebe, prudce se rozjel dopředu, a přitom jsme rychle vytahovali kotvu. Všechno vypadalo nadějně, dokud se kotva nezasekla metr pod hladinou, protože na ní visel řetěz vedlejší lodě. Během otočky se řetězy překřížily.

V tuto chvíli mě vítr začal snášet bokem na přídě zbylých dvou lodí. Dal jsem zpátečku a zařadil jsem se zpátky na své původní místo vlevo. Kotvu nebylo možné z řetězu sousední lodi vyháknout, protože vše bylo extrémně našponované.

Rozhodl jsem se, že když nemůžu kotvu vytáhnout, tak ji zkusím vysypat a odříznout. Musel jsem se jí zbavit, abych mohl odplout. Další dvě lodě čekaly, než odpluji, a motorem se držely, aby neskončily na skalách pouhých pár metrů za zádí.

Vysypal jsem všechen řetěz do vody a chtěl řetěz odříznout. Řetěz však bohužel nebyl přivázaný lanem, ale byl přidělaný zrezlým šeklem přímo k lodi. Běžel jsem pro kleště, abych mohl šekl oddělat. Zjistil jsem, že v krabici s nářadím chybí kleště a neměl jsem jak kotvu oddělat. Tak jsem přešel znovu na první plán, chtěl jsem kotvu vytáhnout co nejvýše to půjde a zkusit vyháknout řetěz vedlejší lodě.

... a bez motoru už jsem s tím nemohl nic moc dělat

Budu muset spolupracovat s vedlejší lodí, aby mi řetěz na chvilku povolili, až ho budu chtít vyháknout. Znovu jsem rychle vyjel dopředu a začal tahat řetěz. Když už zbývalo pouze 10 metrů řetězu, tak mi chcípnul motor. Později jsem došel k závěru, že se pravděpodobně jednalo o zanesený naftový filtr, a jak jsem používal velké otáčky, tak nestíhala nafta téct do motoru a motor chcípnul.

Bez motoru už jsem s tím nemohl nic moc dělat. Zkoušel jsem ho znovu nastartovat, ale beznadějně. Otočili jsme se bokem na vítr a pluli bokem směrem ke skalám. 10 metrů kotvy nás už nemohlo udržet. Během pár vteřin jsme už byli na skalách. Na skály jsme připluli hladce bez nějakého většího nárazu.

Ze začátku jsme stáli pouze na kýlu na dně, ale každá další vlna nás vice a více posouvala na skály a loď se více a více nakláněla. Když se mi konečně na několikátý pokus podařilo nastartovat motor, tak už se z toho nedalo odplout. Sice jsme ztroskotali, ale ulevilo se mi, když jsem zjistil, že se nikomu nic nestalo. V tuto chvíli už jsme mohli vystoupit na břeh a posádka byla v bezpečí. Naše loď ztroskotala a nebylo v našich silách jí jakkoliv pomoci.

Naše loď ztroskotala a nebylo v našich silách jí jakkoliv pomoci

Když jsme s naší lodí přestali překážet, tak se pokusila odplout loď, která stála napravo. Chtěli odříznout kotvu, aby se jí rychle zbavili, ale narazili na stejný problém jako já. Naštěstí však kleště v bedně s nářadím měli a pomocí nich a hrubé síly se kotvy zbavili. A podařilo se jim odplout.

Poté strávili velice nepříjemnou noc ve vlnách, kterou posádka uvnitř v lodi problila. Jejich poslední pohled při odplutí byl na naši troskotající loď a hned, jak se dostali na signál, tak zkoušeli sehnat nějakou pomoc.

Poslední loď namotala lano na lodní šroub. Jednalo se o nějaké lano, které bylo použito při vyvazování lodí k sobě. Při rychlém odvazování lodí ho někdo nechal pohozené na palubě a lano spadlo do vody a namotalo se na lodní šroub. Nezbývalo jim tedy nic než čekat a doufat, že je kotva udrží.

Protože už tam stáli pouze jako jedna loď, tak už se nemlátili bokem s žádnou další lodí. Pomalu je vítr posouval ke břehu a posádka se připravovala na podobný osud, jako viděli u nás. Naštěstí 45 metrů řetězu a dobře zarytá kotva loď udržely, a když začal vítr slábnout, tak se jejich pohyb ke břehu zastavil.

Nouzový tábor a záchrana věcí

Moje posádka se připravila k vylodění na břeh. Čekali jsme, až bouřka zmírní, abychom se nezranili ve velkých vlnách při vystupování z lodi.

Zabalili jsme si všechny důležité věci a pozorovali jsme, jak v lodí přibývá voda. Když bouřka začala slábnout, vystoupili jsme na břeh, pobrali jsme důležité věci a také matrace. Na břehu jsme si udělali ležení v dostatečné vzdálenosti od lodi, aby nás nemohl zasáhnout stěžeň, pokud by spadl.

Ještě před spaním jsem vyběhl na kopec, abych chytil nějaký signál a zavolal tomu kamarádovi, kterému se podařilo odplout, aby zrušil jakoukoliv záchrannou akci, že jsme všichni, až na loď, v pořádku. S úlevou jsem zjistil, že ani na ostatních lodích nedošlo k žádnému zranění. Sešel jsem z kopce dolů a šel spát. Z posádky už opadnul stres, měla dobrou náladu a dost šibeniční humor.

Na břehu jsme si udělali nouzové ležení

Ráno jsme vstali a vrátili se do lodi pro zbývající věci. Loď byla z půlky plná vody a vytekl do ní fekální tank, takže to nebylo nic příjemného. S potápěčskou maskou jsem proplavával fekální vodou a sbíral všechny naše věci, jež neprošly trávicí soustavou. Až na pár kabelů a kusů oblečení se nám podařilo všechno zachránit. Pomocí člunu jsme se začali stěhovat na loď, která zůstala na kotvě v zátoce.

Zatímco jsme si sbírali naše věci, tak jim se podařilo vymotat lano z lodního šroubu a nastartovat. Pomocí člunu jsme na loď navozili všechny naše věci, které pěkně smrděly, dále jsme vzali několik matrací, aby mohla 20členná posádka na palubě pospávat a také jsme vzali nějaká lana a fendry, protože druhá loď o hodně lan a fendrů v noci přišla. O fendry přišla kvůli zničenému zábradlí.

Loď byla z půlky plná vody a vytekl do ní fekální tank

Odpluli jsme ze zátoky a konečně jsme se dostali na signál. Zjistili jsme, že třetí loď celou noc plula a už jsou někde u Novalje. Ptali se mě, jestli se mají vracet pro tu odříznutou kotvu, tak jsem řekl, že ne. Přišlo mi, že už to nic nezmění, lodě byly poničené a bylo jasné, že kauce už neuvidíme. To se však později ukázalo jako špatné rozhodnutí (pojištění kauce jsme totiž měli bohužel jen u charterové společnosti).

Ráno po ztroskotání odvážíme věci

Jak jsme situaci řešili s charterovkou

Volal jsem do charterovky, abychom se dohodli, jak dál postupovat. Čekal jsem, že mě pošlou na nejbližší kapitanát, abychom to nahlásili na policii. Ale řekli mi, ať se vrátím do Sukošanu. Abych nikam zbytečně neplul s lodí, kde je 20 lidí.

Tak jsme nějakých 10 hodin pluli do Sukošanu, protože jsme to měli přes 50 NM a dorazili jsme ve čtvrtek večer. S basemanagerem jsme se dohodli, že vše budeme řešit další den. Očekával jsem, že nás pošle na kapitanát, abychom nehodu nahlásili.

Pojišťovna často požaduje protokol z kapitanátu, aby mohla škodu vyplatit. Ale basemanager nám řekl, že to nebude třeba, že se dohodl s pojišťovnou. Uvědomoval si, že jeden z hlavních důvodů, proč se to stalo, byl stav, ve kterém ta loď byla. Asi mají s pojišťovnou dobré vztahy, protože mají hodně lodí.

Byl jsem rád, že nemusím na policii, protože při oficiálním zápisu nehody udělují pokutu za nějaký přestupek, který si vždy najdou. V mém případě by to nejspíše bylo nedostatečné sledování předpovědi počasí. A pokuta může být hodně vysoká.

Kauce za jednu loď je 1 600 €. My jsme zvolili pojištění kauce přímo u charterovky za 180 € a skládali jsme pouze malou kauci 180 €. Dozvěděli jsme se ale, že malá kauce se mimo jiné nevztahuje na ztracené věci, a těch jsme poztráceli dost. Fendry, lana, matrace a nejdražší ztracená věc byla ta kotva s řetězem (toto vše by standardní pojištění krylo).

Udělali jsme chybu, že jsme ji nevytáhli. Basemanager požadoval po každém ještě 1 600 €. Odmítli jsme to zaplatit, protože proto jsme si uzavírali na místě pojištění kauce, aby nás něco podobného nepotkalo.

A jelikož největší škoda byla zahozená kotva s řetězem, řekli jsme, že nasedneme do auta a pro tu kotvu dojedeme. On nám zase ukazoval účet na necelých 15 000 € za odtažení ztroskotané lodi, která byla odtažená hned druhý den a říkal, že mu pojišťovna všechno tohle ani nezaplatí. Nakonec po dlouhém smlouvání jsme se shodli na 1 600 € dohromady za všechny tři lodě. To nám přišlo jako rozumný kompromis vzhledem k tomu, že jsme se vyhnuli pokutě na policii.

Zaplatili jsme, odevzdali jsme popisy, jak k nehodě došlo, nasedli do auta a zamířili domů. V Zadaru jsme se stavili na jídle a v tu chvíli volá basemanager, že si to pojišťovna rozmyslela. Po té bouřce začalo více charterovek pojišťovně hlásit velké množství škod a pojišťovna začala po všech požadovat policejní zápis. Basemanager po mně chtěl, abych šel na kapitanát v Zadaru.

Bylo kolem 15:00 a na kapitanátu nikdo neměl být až do 19:00. Pohádal jsem se s basemanagerem, že se mi nelíbí takové změny. Řekl jsem mu, že kdybych věděl, že půjdeme na policii, tak mu před tím rozhodně nebudeme dávat žádné peníze. Nakonec se tedy rozhodl, že na kapitanát nemusíme. Řekl mi, že to nějak vyřeší s pojišťovnou, a když bude nějaký problém, tak mě ještě kontaktuje. Už mě pak naštěstí nekontaktoval.

Z celé této události jsem si odnesl několik ponaučení

Pojištění. Nedělal jsem si bohužel jiné pojištění kauce než přímo u charterovky. Myslel jsem, že po mně nemůžou chtít víc než tu malou kauci. Normálně si dělám celoroční pojištění u Boatsafe, ale spolehl jsem se tentokrát na nabídku charterové společnosti. Kdybych měl pojištění Boatsafe, tak získáme zpátky většinu z kauce 1 600 €. Každá charterovka má své vlastní podmínky, a po této zkušenosti rozhodně doporučuji s nimi seznámit předem. Každopádně já už toto pojištění nezvolím (např. ztráta člunu s motorem nebo jeho odcizení je poměrně časté a na to se malá kauce nevztahuje).

Vyvázání lodí vedle sebe. Stání tří lodí svázaných vedle sebe není bezpečné. Do budoucna to můžu dělat jen na místech, kde mám možnost neustále kontrolovat počasí. Nebo musím mít možnost ještě před spaním najít místo se signálem a zkontrolovat aktuální předpověď i varování. S jednou lodi by situace byla o dost lepší, protože by se lodě neničily o sebe. Stačilo by zůstat na místě a pomáhat motorem kotvě.

Převzetí lodě Loď se snažím přebírat pečlivě. Kontroluju hodně věcí při přebírání lodi. Teď mám dvě nové věci na seznamu věcí, co musím kontrolovat – prohlédnout nářadí, jestli v něm jsou alespoň základní věci jako kleště nebo kladivo, a také si zkontrolovat, jaké je zajištění kotevního řetězu.

Vystěhování. Měli jsme si vystěhovat všechny věci z lodi hned v noci. Byli jsme sice unavení a chtěli jsme načerpat energii na nadcházející náročný den a věděli jsme, že se ta loď nikam nepotopí. Ale kdybychom vyndali věci hned, tak bychom je neměli od hoven.

Motor. Motor mi startoval blbě celou plavbu. Vždy jsem ho na druhý nebo třetí pokus nastartoval, a tak jsem tomu nevěnoval nějakou zvýšenou pozornost. Pokud se mi něco podobného někdy znovu stane, tak to musím hned řešit s charterovkou, protože motor je ta nejdůležitější věc na lodi (i když je to plachetnice) a špatné startování často bývá neklamnou předzvěstí ucpaného naftového filtru.

Chcete si přečíst další články o jachtingu a bezpečné plavbě? Pokračujte na našem jachtařském blogu!